Marcela Bognárová - Zájmové kurzy a semináře

pro širokou laickou veřejnost - klasické relaxační masáže - reflexní, antistresové, detoxikační, uvolňovací a energetické, moxování a Gua Sha

Pyramidy

*  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *

Pyramida je jehlanovitá stavba. Základem pyramid bývá zpravidla čtyřúhelník nebo trojúhelník, obecně to však může být jakýkoliv polygon. To znamená, že pyramida má obvykle tři nebo čtyři strany. Tyto strany musí být trojúhelníkové. Konstrukčně nejjednodušší je udělat pyramidu na čtvercové (resp. přibližně čtvercové) základně, protože nevzniká problém spojit stěny do jednoho bodu. Tuto vlastnost má drtivá většina starověkých pyramid. Jsou známy egyptské pyramidy, núbijské, které byly odvozeny od egyptských, ale byly menší, středoamerické, francouzské, Cestiova pyramida v Římě, a nyní i ukrajinské.

 

Egyptské pyramidy

Pyramidy v Egyptě jsou nejznámější a nejstarší z pyramidových staveb, patří k největším stavbám v historii. Cheopsova pyramida je řazena mezi sedm divů světa a byla nejvyšší stavbou až do stavby  Eifelovy věže. Egyptské pyramidy jsou postaveny z velkých kamenných bloků, nebo z cihel. Stavba pyramid probíhala bez znalosti železa a složitějších technologií. První pyramida pochází z období III. dynastie, poslední pak z XIII., někdy bývá uváděno XIV. dynastie (tzn. že všechny byly postaveny v mezi lety 2700  a 1700 př.n.l. Přestože o účelu i vzniku egyptských pyramid koluje řada mýtů, které jsou označovány jako nevědecké, shoduje se vědecký svět na tom, že se jednalo o hroby králů. U některých pyramid je jedna a více dalších, menších pyramid, které někdy sloužily jako hroby manželek. Některé z těchto staveb sloužily k náboženským účelům, většina egyptologů se domnívá, že v nich přebývala králova ba. Někteří králové si nechali postavit dvě pyramidy, což bývá vysvětlováno egyptským dualismem, který spočíval v tom, že byli králové Horního i Dolního Egypta. Zajímavostí je, že existují i pyramidy, které sice měly být hrobkou, ale král se nechal pohřbít jinam.Většina egyptologů se domnívá, že se pyramidy vyvinuly z mastab a že jsou egyptským vynálezem, neovlivněným cizími vlivy.

Núbijské pyramidy

jsou ve srovnání s egyptskými mnohem méně známé. Tyto pyramidy jsou ovlivněny egyptskými, ale proti nim jsou menší a strmější. V Núbii byly stavěny zhruba do roku 300. Tyto pyramidy nejsou hroby, ale pouze pomníkem mrtvého krále.


Středoamerické pyramidy               

Pyramidy ve střední Americe patří k nejvýznačnějším pozůstatkům starověkých středoamerických civilizací, především Mayů a Aztéků. Jsou sestaveny z kamenných kvádrů mnohem menších než egyptské pyramidy, takže je poměrně snadno uneslo několik málo lidí. Kvádry byly spojovány pomocí  cementové malty, stavitelé neznali železné nástroje ani kolo.

 

Starověký Řím

V průběhu existence římské říše bylo také postaveno několik pyramid z nichž nejznámější je dosud existující Cestiova pyramida. Jedná se o 27 m vysokou stavbu z konce 1.stol. př.n.l. Další římská pyramida byla postavena ve Faliconu ve Francii. Přímo v Římě byla postavena pyramida pojmenovaná Meta Romuli, která byla zničena koncem  15. století.

Pyramida z pohledu psychotroniky je velmi energeticky silný trojdimenzionální tvarový zářič. Podmínkou funkce tohoto zářiče jsou 4 plné stěny, protože se jedná o rezonanční dutinu.

Toto tvrzení symbolicky podtrhuje vlastní význam slova PYRAMIDA - odvozený z řečtiny, kde PYRO znamená oheň a AMID znamená nalézat se uprostřed, takže „oheň", nacházející se uprostřed prostoru. Každá pyramida musí být postavena vodorovně se zemským povrchem tak, že spodní hrany stěn její základny jsou kolmo ke světovým stranám Sever-Jih-Západ-Východ. V dobách, kdy se pyramidy stavěly, odpovídal pravděpodobně zeměpisný severní pól Země magnetickému, což dnes neplatí, takže je třeba při orientaci pyramidy vycházet z magnetického severního pólu Země. Každá pyramida, včetně maket, se zahřívá a dochází zde ke kumulaci a transformaci kosmické energie. Geniální geometrický tvar pyramidy láme a odráží vektory kosmické energie do středu pyramidy, kde je toto záření - energie ve výšce 1/3 výšky pyramidy nejsilnější - toto místo je známo, jako královská komora a bylo využíváno k uložení mumie faraona.

POSVÁTNÝ EGYPTSKÝ (pravoúhlý) TROJÚHELNÍK

podle zásady zlatého řezu - poměr stran tohoto pravoúhlého trojúhelníku je 3:4:5, kde ostrý úhel při základně má hodnotu 53° 8‘. Při složení dvou těchto pravoúhlých trojúhelníků, získáme stěnu Cheopsovy pyramidy. Jednotlivá poměrová čísla zde vyjadřují:

  • 3 - Boha Hóra
  • 4 - Boha Osírise
  • 5 - Bohyni Ísis

 


Pobyt pod pyramidou obvykle umožňuje rychlou regeneraci vitálních sil a pomáhá proti revmatismu, angíně, nachlazení, žaludečním vředům a při různých bolestech a zánětlivých stavech. Léčení pod pyramidou lze posílit ještě dechovými cvičeními a poslechem relaxační hudby - ve stavu uvolnění je bioenergetické působení mnohem intenzivnější.


Počty kolem pyramidy

O tom jak se stavělo dřív se vedou jen spekulace. Na vině jsou naše neznalosti o vědění ve starém Egyptě před 4500 let. Je známo, že délka obvodu základny pyramidy k dvojnásobku výšky je ve stejném poměru jako obvod kruhu k jeho průměru. To znamená, že v Egyptě bylo známo číslo π dlouho předtím, než bylo objeveno jinými kulturami. Jedna strana Cheopsovy pyramidy měří 230,56 metrů a čtyři strany pak 922,24 metrů. V originálu byla výška pyramidy 146,72 metrů.

Výpočtem dostáváme: 922,24/2 x146,72 = 3,142857

Plochá základna pyramidy měří 53 157,9 metrů čtverečních. K tomu stačí vynásobit její dvě strany čili 230,26 metru na druhou. A plocha středního řezu je délka stěny násobená poloviční výškou a výsledek je 16913,88 metrů čtverečních.
Podělíme-li povrch základny plochou středního řezu, tedy 53157,9/16913,88, dostáváme zase 3,142857!

Dalším objevem je v pyramidě zakódovaná délka 185,7 metru (vzdálenost od základny k vrcholu, měřená na straně pyramidy - stranová výška). To připomíná řeckou míru "stadion". A vezmeme-li vzdálenost na zeměkouli mezi dvěma poledníky a podělíme ji 600, pak dostáváme 184,712. S rozměrem stranové výšky pyramidy jen půl procentní rozdíl. Platí-li tato teorie, pak délkovou míru převzali Řekové od Egypťanů a Egypťané věděli, už dávno před Koperníkem, že Země je kulatá! Jak Egypťané kladli bloky na sebe? Různé vysvětlovací postupy jsou prosazovány až s paličatou vehemencí, ale všechny mají minimálně jedno slabé místo. Pro dopravu největších 50tunových bloků umístěných v královské komoře už není vůbec žádné vysvětlení. Podle jedné teorie byla postavena rampa, která rostla se zvyšováním se pyramidy. Po rampě se tahaly bloky na pyramidu. Připusťme stoupání rampy 5 procent, to znamená, že na každý kilometr délky byla rampa vyšší o 50 metrů. Takové stoupání řidiči znají ze silnic. Není to tak malé stoupání. Aby rampa stačila až na vrchol pyramidy, musela by být dlouhá celé 3 kilometry. Taková rampa by spotřebovala celých 20 milionů kubických metrů kvádrů, to je asi osminásobek objemu celé Cheopsovy pyramidy. Kdyby rampa měla stoupání 200 promile, tedy 20 procent, pak by byla dlouhá jen 750 metrů a spotřebovalo by se "jen" 7,5 milionu kubických metrů, ale to je pořád trojnásobný počet bloků, než na pyramidu samu. Navíc stoupání 200 promile znamená, že rampa se na kilometr délky zvedne o 200 metrů. To je stoupání "zubačky" ve Vysokých Tatrách. Dovedete si představit po takové strmé ploše tahat obrovité kamenné bloky? Tak se hledalo jiné vysvětlení. Rampa byla údajně otočná kolem pyramidy. Nedovedu si představit mechanismus, který by se otáčel okolo pyramidy. To už je úplně mimo představivost pozemšťanů. Proti této teorii mluví, že by se po ní nedaly transportovat 50tunové bloky. A otázka závěrem. Kam rampy zmizely? A kdo pracoval na stavbě? Hledalo se řešení ve strojích. V okolí pyramidy bylo nalezeno množství dílen, ale nikde žádné stroje. A přesto archeologie platnosti této teorie věří. Vyjděme z předpokladu, a ten se shoduje s názorem historiků, že na stavbě pyramidy se pracovalo 20 let v 10ti- hodinových směnách. Vychází se z toho, že v noci se nemohlo pracovat, nebylo umělé osvětlení a pro přesnost bylo třeba dobré světlo. Uvědomíme-li si, že při této pracovní době bylo nutno položit dva a půl milionu kvádrů, jednoduchým výpočtem to znamená položit jeden kvádr za 2 minuty. Podle Herodota tam pracovalo kolem 100 tisíc. Dnes se vychází z toho, že z logického hlediska tam nemohlo pracovat ani 10 tisíc. Rozumný odhad je, že na stavbě a servisu pracovaly asi 4 tisíce lidí. Snad o tisíc více. Předpokládejme, že postavíme Cheopsovu pyramidu za rozumnou dobu od zahájení projektu po dodání "na klíč" a použijeme techniku 21. století. Ideálním stavebním materiálem z hlediska výroby, opracování i manipulace by byl pórobeton. Taková pyramida by vážila asi jen jednu pětinu pyramidy skutečné. Spodní vrstvy pórobetonové pyramidy by ale určitě nevydržely tlak horních vrstev. Zvolíme tedy vápencové kvádry, aby bylo pyramidu vůbec možno postavit. Ale kde sehnat jeřáby? Dnešní bloky by nebyly asi tak těžké. Se stavbou ale nejsou vůbec žádné zkušenosti. Od pomyslné vertikály postavené na zemi je vrchol vzdálen 115 metrů. Klasické lešení nepřichází v úvahu a lešení s naklápěcí stěnou je více než problematické. Stěny mají sklon asi 51 stupňů (přesně 51°51‘). K tomu je třeba připomenout, že sklon nebyl zvolen náhodně. Představme si, že bychom sypali písek stále na stejnou hromadu a že by byla vysoká také asi 150 metrů. Pak taková nasypaná pyramida by měla také úhel sklonu asi 51 stupňů. Pro stavbu by stačilo pět jeřábů. Na každém rohu pyramidy by byl instalován jeden, a jeden jeřáb uprostřed pyramidy, který by po skončení prací bylo nutné z vrcholu pyramidy "snést" vrtulníkem. Ideální by bylo, aby každý ze čtyř jeřábů stojících u základů pyramidy mohl pokládat bloky ve výšce jednoho sta metrů a měl vykládací dráhu asi 120 metrů. Takový jeřáb na trhu není. Ten největší megajeřáb má "pracovní" výšku lehce pod 100 metrů a vyložení asi 80 metrů. Předpokládejme, že bychom takový jeřáb zkonstruovali. Ani potom by bloky, vzhledem k délce ramene, nemohly být tak těžké jako originální, ale jejich váha by musela být menší. Pátý jeřáb umístěný ve středu pyramidy a zvedaný tak, jak by se pyramida zvyšovala, by stačil s vyložením 80 metrů a takový jsme na trhu objevili. "Průmyslově" vyráběný rozměr bloků k dostání na trhu má rozměry stavebních kvádrů 0,36 x 0,62 x 1 metr. Pak by nastala první změna. Pro tuto dnešní stavbu Cheopsovy pyramidy by bylo potřeba celých 11,5 milionů kvádrů! V případě, že by pracovalo naplno všech 5 jeřábů a dejme si stejný limit, že bychom položili jeden kámen za 2 minuty, jako na to měli Egypťané, pak bychom při tomto tempu byli hotovi asi za 8 let. Pracovalo by se 24 hodin na tři směny. Na stavbě by včetně přípravy kvádrů, dopravy kvádrů, vazačů jeřábů, ukladačů bloků, technického personálu a servisu pracovalo 500 dělníků a techniků. Pak by při průměrné mzdě asi 20 tisíc korun na měsíc požadované finanční náklady dosáhly hodnoty: 3 směny x 500 dělníků a techniků x 30 dní x 12 měsíců x 8 let x mzda 20 000 = necelých 90 miliard korun. Postup by bylo možno zjednodušit: Od jednoho sta metrů až do vrcholu pyramidy je potřeba položit jen 3 procenta kvádrů z celého počtu kvádrů pyramidy (97 procent bloků už bylo položeno), a stačil by jen jeden jeřáb uprostřed pyramidy. Pracovníci, kteří zajišťovali dodávku materiálu pro nyní nepracující jeřáby, by se soustředili na zajišťování materiálu pro dokončení pyramidy. V tom není zahrnuta cena za projekt, materiál, výrobu bloků a jejich dopravu, založení základu, vyměření základů, zdravotní a sociální pojištění a daně, energie na osvětlení a pro stroje, výrobu a instalaci 4 megajeřábů, posouvání jeřábu uprostřed pyramidy a instalace 50 tunových bloků v královské komoře, a ani, připusťme 10% zisk. Tak, při vší skromnosti, by to nespravilo ani 120 miliard korun. To je za předpokladu, že by byly k dispozici klíčové megajeřáby. Novodobá technika by jednodušší pyramidu zvládla. Našemu vědění se však vymyká, jak to zvládli lidé před 4500 lety, když znali jen páku a nakloněnou rovinu. Ostatní musela zvládnout síla lidských svalů. To je ale nějak divné, ne?

 




*  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  *  * 

 
www.masaze-marcela.kvalitne.cz www.masaze.info/marcela-bognarova www.lide.cz/masaze.marcela